Sanitka na přechodu

Nejdřív jsem o tom ani psát nechtěl, je to sice zarážející, ale nepřišlo mi to adekvátní vůči té námaze, která napsání článku provází. Stalo se následující:

Stojím na křižovatce Milady Horákové u IBC a z osmecu přijíždí houkající sanitka. Auta a šaliny zastavují, jen po přechodu se plíží romská žena se sedmiletým chlapcem. Sanitka před nimi musí zastavit, oni ležérně pokračují v chůzi, jich se to přeci netýká. Naprosto chápu řidiče, který může vzteky rozsekat volant na kousky a vykřičet si hlasivky…

Včera, tedy den po tomto zážitku, přecházím stejnou křižovatku, když zaslechnu houkání sanitky. Začnu přemýšlet nad tím, jestli přeci jen nemám o včerejším zážitku napsat, když se mi těsně za zády ozve dvojité silné zatroubení. Samozřejmě – sanitka. Já jsem tedy alespoň rychle uskočil, ale málem jsem se hanbou propadl… A to je důvod, proč jsem to napsal :)

5. 8. 2005 v 07:24 - trvalý odkaz