Neváhej a utíkej

Byl jsem okolnostmi „donucen“ se dívat na dnešní Neváhej a toč. Už jsem to dlouho neviděl a tak jsem si řekl, že se alespoň podívám, kam až ten pořad dospěl. A nebyl jsem zklamán, dospěl opět hlouběji.

Na začátku vyzval moderátor Hrubeš čtyři dobrovolníky chlapce „pokud možno lehké váhy“, aby přišli na podium. Poté čtyři dívky. Sestřih působil tak, že je to všechno nacvičené a krásně to odsýpá. Možná to tak bylo i doopravdy. A teď ten jejich soutěžní úkol. Vzít dívku do náruče, přenést ji do půlky podia, tam ji vyměnit a dojít na konec. Dle mého odhadu záležitost na třičtvrtě minuty. Já jsem v té rychlosti, do jaké to bylo sestříháno (asi 15 vt.), nepoznal vůbec nic. Předávání dívek bylo zkráceno na dvě vteřiny, za které by si je nestihli přehodit ani Asterix s Obelixem. Někdo vyhrál tričko, ale nevím kdo. Zřejmě vítěz…

Samozřejmě je otázkou, co má dělat taková stupidní „soutěž“ v pořadu domácího videa… Asi pobavit. Ale koho, když na obrazovce není poznat, co se vlastně děje. Zřejmě to ale na někoho zabírá, jinak by to tam nedávali, že… Zabírají i vtipy, které moderátor Hrubeš nenápadně protlačil po vzoru konkurenční televize, ale na rozdíl od Petra Rychlého je čte. Původně jsem si myslel, že prostě není schopen si třířádkový vtip zapamatovat, avšak teď se přikláním k názoru, že tak činí proto, aby nebyl konkurencí obviněn z kopírování. Koneckonců, vzájemně se to nevylučuje 😉

V samotném závěru moderátor Hrubeš nasadil pořadu korunu, když prohlásil něco ve smyslu: „Kdyby se na náš pořad dívali mimozemšťani, tak by od naší planety utíkali rychle pryč“. Ano, jsem asi mimozemšťan, ale nemám raketu, kterou bych unikl. Alespoň že mám volbu se na Neváhej a toč zase dlouho nedívat.