Mobil se našel

Navazuji na předpředchozí článek s oznámením, že se mobil našel. Způsob jeho ztráty i nálezu je natolik neobvyklý, že si ho nemůžu nechat pro sebe :)

Tedy, začalo to 27.2., kdy jsem při odchodu z kulturáku ve Veverské Bítýšce zjistil, že nemám mobil. Věděl jsem určitě, že jsem si ho dával do náprsní kapsy u bundy. Prolezli jsme celý kulturák, ale mobil nikde. Zkoušeli jsme na něj volat i přesto, že jsem mu vypnul zvonění, ale nikdo ho nezvedal…

Druhý den jsem ještě na něj zkoušel volat, třetí jsem zablokoval SIMkartu, nechal si udělat její duplikát a používal zatím dceřin mobil. Po týdnu jsem pozbyl veškeré zbytky nadějí a objednal si přes internet nový telefon.

Deset dní po ztrátě jsem se druhým dnem učil pracovat s novým telefonem, když tu – hovor (neznámé číslo): Dobrý den, tady prodejna Oskar, Masarykova ulice. Nějaký pán našel váš telefon a přinesl nám ho. Pokud o něj máte zájem, přijďte si pro něj. Tak jsem vzal děti a vyrazil. U pultu jsme si obsluhou pochvalovi, jak je dobře, že slušní lidé ještě nevymřeli a že se jim nestává moc často, aby do prodejny někdo nalezený mobil donesl. Ještě mi překopírovali na novou SIMku telefonní seznam z té staré a dostal jsem i papírek s telefonním číslem nálezce, abych mu mohl poděkovat osobně. Strčil jsem ho do kapsy, vzal děti a vyrazili jsme zpět k domovu. Doma jsem chtěl nálezci zavolat, ale papírek nikde. Prohledal jsem se asi pětkrát a nic… Docela mě to naštvalo, protože jsem nechtěl, aby mě nálezce považoval za nevděčníka. Tak jsem alespoň napsal mail na zastupitelstvo Veverské Bítýšky, aby neznámému nálezci poděkovali obecním rozhlasem, či místním tiskem…

Po dvou týdnech od ztráty jsem nálezce zjistil, když jsme se s kolegy z divadla o nálezu bavili. A byl to právě jeden z těch kolegů, který měl tehdy bundu na stejné židli, jako já a do jehož kapsy jsem mobil omylem strčil. Říkal, že byl nemocný a že ten mobil v kapse našel fakt až po devíti dnech a šel ho tedy odevzdat do prodejny, protože netušil, jak se mu tam ocitl…

Tak jsem mu tedy poděkoval osobně a jsem rád, že mě nepovažuje za nevděčníka :)

18. 3. 2005 v 18:17 - trvalý odkaz