Cyklistické značení

aneb proč často minete odbočku

Začátkem podzimu se v Jinačovicích objevili značkaři Klubu českých turistů aby vyznačili novou cyklotrasu, vedoucí z Medlánek do Moravských Knínic. Podle mého názoru se jim to vůbec nepovedlo.

Značení je na místě, kde ve směru od Moravských Knínic na Brno není prakticky vůbec vidět:
Odbočka na Medlánky

Odbočka na Medlánky focena z 20ti metrů

Značka je schována za keřem a cyklista za jízdy ji prakticky není schopen včas zachytit. Trasa odbočuje na úzkou šotolinovou cestu mezi domy a kdo ji nezná, přejede.

Odbočka detail

Odbočka detail asi z pěti metrů

Navíc v opačném směru je cedulka (směr od Brna na Knínice) umístěna na opačné straně sloupu, tedy jakoby „v protisměru“.
Příjezd od Brna

Příjezd od Brna, doleva odbočujeme na Knínice

Takže pokud se na ni chce cyklista podívat, musí projet až za sloup, zastavit a otočit se.
Napsal jsem na Klub českých turistů o vysvětlení a možnost nápravy a dostalo se mi velmi zajímavé odpovědi:
O tom, že směrovky na sloupu osvětlení za keřem jsou špatně vidět samozřejmě víme, ale co s tím, když v okolí není žádný jiný vhodný objekt. A ořezat keř také není možné, protože jeho majitel by s tím velmi pravděpodobně nesouhlasil … Prostě cyklista projíždějící obcí musí průběh značené trasy sledovat pozorněji než při jízdě volně v terénu.
To je každopádně znepokojující informace. Cyklista je až na druhém místě. Protože značení bylo umístěno v souladu s předpisy:
…tomu, kdo směrovky navrhoval, toto nasměrování cyklosměrovky můžeme jen obtížně vytýkat, protože se jako značkař pěších tras (pásové cyklotrasy značí pěší značkaři, nikoliv cykloznačkaři) držel pravidla, že všechny směrovky na informačních místech mají být svými textovými plochami přivráceny ke středu rozcestí, aby je všechny byl schopen uživatel značených tras přečíst z jednoho místa a nemusel objekt se směrovkami obíhat kolem dokola.
A proč to tak je? Protože, jak psáno výše, pravidla pro cyklostezky (nikoli dálkové cyklotrasy, které značí žlutými plechovými tabulkami), se řídí pravidly pro pěší.
Ocitujme si z pravidel nejpodstatnější část:
Směrovky se instalují podle tzv. středového pravidla. To znamená, že všechny textové plochy směrovek musí být viditelné ze středu rozcestí všech cest (průsečíku cest), ať značených či neznačených, které tímto rozcestím procházejí. Všechny směrovky musí být svou textovou plochou přivráceny k té značené trase, pro niž jsou určeny a rovnoběžné s její osou. Hrot směrovky určuje směr dalšího postupu po příslušné trase. Je-li v rozcestí více vhodných objektů, je nejvhodnější umístit směrovky na ten objekt, kde budou jejich textové plochy nejlépe viditelné ze všech směrů přicházejících značených tras, ovšem vždy za bezpodmínečného dodržení středového pravidla
Ta poslední věta je klíčová. Středové pravidlo je třeba bezpodmínečně dodržet. Bez ohledu na předchozí větu „kde budou… nejlépe viditelné ze všech směrů přicházejících značených tras“. Na jinačovickém příkladu vidíme, že pro cyklisty je značení provedeno naprosto nevhodně, nicméně ze středu rozcestí je všechno v pořádku a tedy podle pravidel.
Abych jen neremcal, s KČT jsem v kontaktu a snažím se v zájmu všech cyklistů dosáhnou změny tohoto nesmyslného pravidla, tak uvidíme, jak to dopadne. Obávám se však, že KČT je poněkud zkostnatělá organizace, ve které prosadit změny nebývá jednoduché a proto bych rád, kdybyste se se  stejně špatným značením na jiných místech obraceli na KČT taky. Čím více nás bude, tím lépe se nám bude po značených cyklotrasách jezdit.

2 komentářů pro “Cyklistické značení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *